Pokračuji ve svých výpadech mimo fotografickou mísu. Tohle si nemohu nechat pro sebe. Jistě jste si všimli, že se kolem nás zvyšuje počet kamer které na nás více nebo méně skrytě pokukují a sledjí vše – počínaje rychlostí, datem a časem průjezdu některými místy, v krámě, na ulici, ve firmách, v dopravních prostředcích a bůh ví kde všude ještě. Rozlézá se to jako mor ve středověku. Zda to má pro nás nějaký positivní přínos je asi debata na hodně dlouho a je asi hodně marná. Alespoň z vlastní zkušenosti vím, že i přes kamery na ulicích se stále stejně na Žižkově vykrádají auta, mladí i tak popíjejí krabicové víno a tvrdý alkohol v parku a na závěr takového vydařeného večírku ho pak trochu zdemolují, kamera nekamera. No, policejní president by asi tvrdil něco jiného, ale na to jsme zvyklí.

Zemí, která v počtu kamer na jednotku plochy suvereně vede je Spojené království. Je jich tam 13 milionů – to už je docela slušnej kšeftík. Ae nebyla by to stará dobrá Anglie aby současně nebyl přijat „Data protection Act“ neboli zákon, který vám umožní získat vaše vlastní záběry. Toho si všimla hudební skupina The Get Out Clause a udělala průlomovou věc. Na asi 80 místech se postavili s vybavením, mikrofony a bubny a nechali se natočit bezpečnostními kamerami. Nevynechali autobusy a zřejmě ani taxík. Pak si o ty záběry řekli, dostali je a udělali z nich klip.

To mi přijde jako hodně zábavná věc. Tak se na to koukněte. Trochu z toho jde chlad a hrůza jako z filmu 1984, chvílema vznikají hodně zajímavé kontrasty a celé je to perfektní nápad, který tu neveselou situaci s Velkým bratrem alespoň na chvíli odlehčí. Za tohle chlapcům tleskám.

Nejsem právník, ale zajímalo by mne, jak je to tady s přístupem k vlastním datům a co zákon na ochranu osobních údajů říká.

Kamer je tu už kolem nás dost a dost a ubývat jich nebude.